V Česku žije přibližně 800 tisíc astmatiků a odhadem každý čtvrtý člověk trpí nějakou formou alergie. Pro většinu z nich představuje léto nejhorší období v roce. Berou léky, vyhýbají se spouštěčům, ale v bytě mají třicet stupňů, vlhkost přes šedesát procent a okna otevřená dokořán, protože „potřebují čerstvý vzduch". Přitom právě byt, respektive teplota, vlhkost a to, co se v něm dýchá, je často součástí problému.
Horko jako zdravotní riziko
Kalifornská studie prezentovaná na konferenci American Thoracic Society v roce 2024 ukázala, že během vln veder vzrostlo riziko hospitalizace dětí s astmatem o 19 %. Podobně dopadl i britský výzkum z roku 2023, který analyzoval osmnáct let dat a potvrdil, že s každým stupněm letní teploty roste počet hospitalizací kvůli astmatu.
Horký vzduch totiž zhoršuje záněty dýchacích cest, podporuje tvorbu hlenu a komplikuje dýchání. I proto americká organizace AmeriCares doporučuje pacientům s astmatem a CHOPN zůstávat během veder v klimatizovaném prostředí. Ne kvůli pohodlí, ale jako zdravotní opatření.
Horko navíc nepřichází samo. Léto přináší pyl, vyšší vlhkost, plísně i roztoče. Alergici pak řeší dilema: větrat a pustit dovnitř pyl, nebo nevětrat vůbec?
Správně nastavená klimatizace dokáže řešit několik problémů najednou: ochlazuje vzduch, snižuje vlhkost a při zavřených oknech omezuje množství pylu i dalších alergenů v interiéru.